Jak kvakoše sledujeme

Kvakoš noční s vysílačkou. Foto: Zoo Praha

Na zádech sledovaných kvakošů jsou tenkými teflonovými popruhy připevněné miniaturní vysílačky (GPS-PTT), které v naplánovaných cyklech získávají GPS souřadnice a předávají je přes polárně obíhající meteorologické družice do center systému „ARGOS“ v USA a Francii. (Kromě těchto přesných lokací jsou k dispozici i lokace méně přesné, vypočítané na základě fyzikálních pravidel.) Ve výpočetních centrech jsou data zpřístupněna uživatelům, v tomto případě nám, Zoo Praha.

Pod vysílačkami je neoprenová podložka, která společně s optimálně zhotovenými teflonovými popruhy tvoří pomyslný "baťůžek", na který si ptáci rychle zvyknou. V zadní části vysílače je pak šikmo umístěna přibližně osmnáct centimetrů dlouhá ohybná anténa, jejíž optimální vyzařování předpokládá umístění ve volném prostoru.

Miniaturní vysílačka je vzhledem k relativně vyšší spotřebě energie pro opakovaná GPS zaměření a přenos dat dobíjena solárními články, které tvoří její svrchní část. I tak se vysílačky často (zvláště při horším počasí) potýkají s nedostatkem energie, což vede k absenci přesných zaměření. Vzhledem k tomu, že se kvakoši často zdržují pod keři v mokré vegetaci, není tedy vůbec jisté, zda bude vždy dostatek energie a zda signály nebudou příliš utlumeny, což by mohlo komplikovat každodenní monitoring jejich pohybu v průběhu celého projektu.